Název ostrova Dugi Otok je odvozen od jeho úctyhodné délky přes 45 kilometrů. Celková rozloha ostrova je 124 kilometrů čtverečných. Převážně vápencový ostrov dosahuje rovněž značné výšky, díky níž chrání ostrovy směrem k pevnině a pevninu samotnou před rozmary Jaderského moře. Nejvyšším vrcholem je Vela Straža s nadmořskou výškou 338 metrů.

Severní část ostrova Dugi Otok je bohatší na vegetaci, pěstuje se zde ovoce a vinná réva. V jižní části převažuje kamenitý kras. Na ostrově nejsou ani prameny, ani povrchové vodní toky. Ze zvířat je zde nejvýznamnější kolonie muflonů.

Západní pobřeží je vysoké a strmé, nejlepší podmínky pro rekreaci a koupání jsou v zátokách Telaščica, Saharun a Soliščica. Telaščica je největším přírodním přístavem Jadranských ostrovů. Zátoka je asi deset kilometrů dlouhá a až 1800 široká. Její břehy jsou částečně zalesněné a střídavě skalnaté a písčité. Vede k ní cesta ze Sali, největší rybářské osady, ve které žije necelý jeden tisíc obyvatel. Její název je odvozen od soli, která se zde těžila ve středověku.

Z dalších osad stojí za zmínku Božava, skomnější rekreační centrum na severu ostrova a Veli Rat, odkud vede cesta k pláži Saharun – nejkrásnější pláži na ostrově. Nedaleko odtud se rovněž tyčí 41 m vysoký maják, který je nejvyšší v jadranské oblasti. Při jeho stavbě bylo do maltu přidáno pro zvýšení pevnosti a odolnosti údajně sto tisíc vaječných žloutků.

V jihozápadní části ostrova leží pěšky dosažitelné jezero Mir. Je to slané jezero spojené s mořem krasovými průchody. Výše jeho hladiny je tedy závislá na mořském přílivu a odlivu. Je hluboké pouhých deset metrů, takže jeho voda bývá až o šest stupňů teplejší než voda v moři. V této části ostrova se rovněž nacházejí nejvyšší strmé útesy v oblasti Jaderského moře.