Veli Pržnjak je v jistém smyslu obydlený na Jadranu v Dubrovnicko-Neretvanském okrese v jižní části Chorvatska, asi 300 km jižně od hlavního města Záhřebu. Najdeme ho konkrétně jižně od západního konce ostrova Korčula, nejblíže to je 1,45 km k pobřeží západně od osady Karbuni. K ní to je 2,7 km severovýchodně.

Od přístavu Vela Luka je to přímou čarou 5,7 km jihozápadně. Kontinentální břeh je nejblíže vzdálen 49 km severovýchodně k osadě Mala Duba, měřeno ovšem přes Korčulu a ostrov Hvar. Do Splitu to je odsud 69 km severoseverozápadně a do Ploče 61 km SVV.

Okolí ostrůvky jsou s Veli Pržnjakem součástí jednoho krátkého hřebenu, jehož vrchol je na zalesněné výšině Dance jihozápadně od osady Tri Luke. V moři to jsou směrem od pobřeží Korčuly 20 km ke vzdálenému Lastovu postupně ostrůvky Trstenik (27,8 ha), Mali Pržnjak (9,7 ha), následuje náš Veli Pržnjak a dál za ním jihovýchodně Lukovac (3,7 ha) a od něj severně skalisko Gredica (0,45 ha).

Doprava

Na ostrov nezajíždí žádná veřejná doprava, obvykle se sem lidi dostávají z přístavu Vela Luka, což je nejbližší z větších přístavu na Korčule, asi 14 km daleko s obeplutím západních výběžků Korčuly. Kam se dá ještě dostat autem, to je zmíněná osada Tri Luke, odtud sem pak po moři asi 4 km, případně z Karbuni 2,7 km. Tam je ovšem velmi špatná cesta, z dalších letovisek na Korčule zmíníme Grščicu, vzdálenou po moři 6,4 km.

Na ostrov je možno připlouvat a kotvit v přístavu a s několika moly, patřícím vlastně ke každé usedlosti na ostrově. Přístav je díky okolním ostrovům vcelku dobře chráněn před různostrannými větry, ale je třeba dát pozor na malou hloubku moře těsně u břehů ostrova.

Příroda

Ostrov je tvořen vápencem, z větší části, vlastně mimo pobřeží, je porostlý zelení. Jeho plocha je 20,4 ha, délka pobřežní linie 2,26 km a nejvyšší bod měří 25 metrů nad mořem. Jeho tvar je nepravidelný, připomíná snad nějakého bezzobatého ptáka. Od „hlavy k hrudi“, tedy od severu k jihu v nejdelší části měří 625 metrů, ale přes „tělo“ od západu k východu 640 metrů. V nejužším místě na „krku“ měří ostrov pouhých 70 metrů.

Osídlení

Historicky se nelze dopátrat, odkdy je ostrov obydlen, ale dnes je zde v osadě sedm domků, malých usedlostí. Oficiálně se zde uvádějí dva stálí obyvatelé, domky však vesměs slouží v létě k rekreaci, a to i s tím, že je možno si je najmout. Administrativně ostrov patří k obci Blato.

Cestovní ruch

Jak bylo již zmíněno, lze si zde i od nás předem zajistit ubytování. To se řadí do tzv. robinzonovské dovolené, protože domky mají sice slušné vybavení (elektřina, voda, ale přeci to nelze srovnávat s možnostmi, jaké nabízejí velká letoviska.

Pro většinu ubytování, a to je třeba dům Antonia na nejzápadnějším výběžku ostrova, prázdninový dům Rubo aj., platí, že zde není žádná možnost dopravy a jízdy autem, ta je nutno nechat ve Vela Luce, odkud se sem vždy vyplouvá, není zde žádná infrastruktura. Je proto nutné si vše dovézt, ale součástí placeného pobytu bývá i člun, takže si je možno zajet někam poblíž a potřebné věci zakoupit.

Přes určité a pro někoho i vítané nepohodlí na místech, která postrádají téměř všechna požehnání civilizace (TV, SAT, internet, telefon atd.), se zde dá zažít nádherná dovolená. Jsou zde kamenito-oblázkové pláže, ale léta jsou zde velmi slunná a suchá s velmi vysokými teplotami, zejména v červenci a srpnu. Proto pro ty, kteří hledají mírnější slunce, lze doporučit zdejší pobyt v jarním období a na podzim, kdy je moře ještě stále teplé a dny dost dlouhé na koupání a pobyt v přírodním prostředí.