Obonjan je malý ostrov v chorvatské části Jaderského moře. Najdeme ho 10 kilometrů jihozápadně od Šibeníku, leží zde mezi ostrovy Zmajan a dvojicí Sester, což jsou Sestrica Vela a Sestrica Malá. Jižně se pak rozkládá malý skalnatý ostrůvek Sokol.

Doprava

Na ostrov se nelze dostat žádnou veřejnou dopravou, ale jen po vlastní ose, případně s najatým člunem či jako součást nějaké akce. Na ostrově se měl ještě před několika lety budovat luxusní přístav a jachtařské středisko, ale chorvatská vláda tento projekt zamítla. Obonjan nemá vhodné zátoky na kotvení, ale na jeho severní straně se nachází malé nábřeží s molem, kde je hloubka moře asi 2,5 metru. Hlavní přístav je ale na východní straně ostrova, kde je malá zátoka s molem označeným červeným světlem, ale ze severovýchodu až jihovýchodu je místo zcela otevřené všem větrům. U mola se hloubka pohybuje okolo 2 až 3,5 metry. Třetí Starý přístav je dnes nepoužívaný a je součástí pláže.

Příroda

Ostrov má rozlohu 55 hektarů, délku pobřeží 3,79 km a maximální výšku 56 metrů nad mořem. Ostrov je protáhlý od severu k jihu 1,6 km, napříč má nejvíce 535 metrů, „v pase“ 340 a v jižní části pak 160 metrů. Ostrov je celý pokryt vegetací, což ho odlišuje od ostatních ostrovů v okolí. Ostrov byl v minulosti známý jako ostrov hadů , ale hadi byli vyhlazeni, když se sem dovezly surikaty (mungy).

Osídlení

Před rokem 1971 byl ostrov divoký a neosídlený, zarostlý jen křovím. Tehdy sem připlula první skupina mladých lidí, kteří jako první začali ostrov mapovat a ten se začal postupně měnit v oázu mládí. Šlo hlavně o skauty z celé bývalé Jugoslávie, kteří se podíleli na postupném vývoji rekreačního střediska. Vybudovala se vodní nádrž o obsahu jednoho milionu litrů, pláže, amfiteátr, hřiště, skladové prostory a tábory. Nejznámější z nich se jmenovaly Pakrac, Osijek – Cepin, Zagreb – Centar a Vinkovci. Prvním ředitelem „Ostrov mládeže“ byl Slavko Bjažić. Během národnostní války se na ostrov uchýlilo mnoho uprchlíků. Po jejich odchodu se město Šibenik registrovalo jako vlastník všech pozemků a nemovitostí. Svaz chorvatských skautů to chtěl řešit soudně, ale v roce 2007 soud prohrál a ostrov musel opustit. Obonjan se pak začal komercializovat a ztratil romantický duch Robinsona.

Cestovní ruch

Na ostrově byla spousta možností, jak prožít dovolenou. Nabízely se zde různé rekreační aktivity od sportů, koupání, zábavu, až po vzdělání. Organizovaly se zde jak individuální nebo skupinové pobyty, tak tábory dětí a mládeže, jazykové tábory, sportovní soustředění i školy s výukou cizích jazyků. Středisko bylo totiž vybaveno jak ubytovacími prostorami, tak upraveným terénem na táboření, byly zde obchody, restaurace a zdravotní zařízení. Dále zde nacházelo několik sportovních hal a hřišť a bazén s mořskou vodou. Po vyhnání junáků se však první pokus o komerční využití ostrova pro elitní cestovní ruch nezdařil a Šibeník se ještě několik let soudil s neúspěšným investorem, společností Orco Group. Obonjan tak byl řadu let prázdný a všechna zařízení chátrala. V roce 2004 byl ostrov nabídnut k prodeji, v roce 2015 byl prodán. Síly zde spojili britský hudební promotér Sound Channel, slovinský turistický operátor CMT a chorvatská operativní společnost Gratiosus, nový projekt nese jméno „Obonjan Riviera“ a cíle je z ostrova vybudovat hudební a festivalovou destinaci pro mladou generaci. Projekt Obonjan Riviera by měl být inovativní s novými programy moderních zážitků z oblasti hudby, umění, gastronomie, udržitelného života, wellness a dalších technologií. V první etapě by se mělo investovat asi 10 milionů eur s tím, že se vybuduje nově a částečně obnoví stávající infrastruktura tak, aby uspokojovala potřeby a požadavky nového projektu. Takže za pár let uvidíme, zda se podařilo obnovit ubytovací kapacity, postavit zábavní a pohostinské zařízení, zda se ostrova stalo jedinečné kulturní a rekreačné zařízení.