Vánoce se slaví v mnoha různých zemích, v každé se však liší. Zvyky, které se o Vánocích dělají, jídlo, které se o Vánocích jí, zda se dávají dárky či nikoliv, kdo je přináší a podobně. I v Chorvatsku je tomu tak. Jde o zemi, která je ze tří čtvrtin katolického vyznání.

Proto jsou i Vánoce spojené s tradicemi, písněmi, zvyky, obyčejem i různými obřady. Vánoce jsou, podobně jako u nás, v Chorvatsku svátky lásky, pokoje, lidské solidarity, svátky víry a také oslavy narození Krista. Jak probíhá v Chorvatsku předvánoční období?

Předvánoční období

V Chorvatsku začíná vánoční období poměrně brzy, na svátek sv. Kateřiny a trvá víc než měsíc. Přelom listopadu a prosince patří novému církevnímu roku. Vstup do tohoto nového církevního roku je v podstatě advent, kdy se očekává příchod Ježíše Krista.

Město Záhřeb bylo vyhlášeno jedním z deseti nejhezších vánočních měst v Evropě.

Advent je pro Chorvaty Dočašće. I zde se zapaluje adventní věnec, ten je v Chorvatsku spleten ze stále zelených rostlin, z jejich větviček. Věnec nemá začátek a ani konec, což je symbol pro Boha a jeho nekonečnost. Probíhají zde, podobně jako u nás každý den mše zvané roráty (zornice nebo rorate). Jde o ranní bohoslužby, na nich dochází ke zpěvu rorátních písni. Slaví se zde i svátky a to sv. Barbora, Sv. Mikuláš a sv. Lucie.

Svátky svatých v Chorvatsku

Sv. Mikuláš se slaví podobně jako u nás, Mikuláš obchází v předvečer svého svátku ději a obdarovává je, doprovází jej Krampus, symbol ďábla (čerta). Ten zlobivé děti vyplácí metlou a dává jim pod polštář malou rákosku, což jim připomíná nápravu.

Od svátku sv. Barbory, tedy od 4. prosince do svátku sv. Lucie (13. 12.) Chorvaté vysévají do připravených nádob obilí, nejčastěji pšenici. Jde o symbol života, když obilí roste. Vysévá se do misek, na talíře a operovává se. Do Vánoc obilí vyroste a je ozdobou vánoční výzdoby. Misky s obilím se dávají pod stromeček k jesličkám, na vánočně vyzdobený stůl.