Na jedné straně pevnina, na druhé ostrov Čiovo, mezi nimi malý ostrůvek, oddělený na obou stranách úzkými průlivy. Právě na ostrůvku leží historické středověké město Trogir.

Jeho nové čtvrti se rozkládají jak na Čiovu, tak zejména na pevnině, směrem ke splitskému letišti.

Trogiru se říká město-muzeum, hlavně kvůli východní části ostrůvku, která si zachovala téměř středověkou podobu. Založeno bylo ve 3. stol. př.n.l. jako Tragurion, větší rozmach zaznamenalo až ve středověku. Například v r. 1242 se sem před Mongoly uchýlil uherský král Béla IV. Od 11. stol. byl také sídlem biskupství. Ani on však nedokázal odolat náporu Benátek a na sklonku středověku se stal součástí „Serenissimy“, jíž pak zůstal až do r. 1797. Dále pak sdílel osudy Dalmácie.

Staré městské jádro je obklopeno zčásti zbytkem opevnění ze 13.-16. st., dochovaly se hradby s pevností Kamerlengo, obranou věží sv. Marka na západní straně a dvojice bran, Mořská a Pevninská. Domy mají vesměs architekturu ovlivněnou Benátkami, ostatně celý Trogir vypadá spíše jako italské než chorvatské město. Dominuje mu románská katedrála sv. Vavřince, stavěná od 12. až do 17. stol. s nádherným románským portálem, dílem sochařského mistra Radovana z doby kolem r. 1240. Překrásná je také kaple sv. Jana, renesanční dílo Nikoly Fiorentina a Andriji Alešiho z konce 15. st. Navštívit můžete i katedrální klenotnici či vystoupat na zvonici vysokou 47 m. Z ní je krásný výhled na okolní stavby na náměstí, pojmenovaném po Janu Pavlu II., a to radnici z 15. st., hodinovou věž, románsko – gotický palác Čipiko či renesanční lodžii z r. 1471, což je opět práce dvojice Fiorentino – Aleši.

Z četných dalších staveb města stojí za vidění ještě malá lodžie ze 16. st. (u Mořské brány), věž Vitturi z 12. st. či aspoň některé z mnoha kostelů, kterých je tu údajně celkem 32. Pro turisty je Trogir zajímavý i tím, že si zahrál ve filmech o Vinnetouovi, jen se mu v nich říkalo Santa Fé. Více o Trogiru.