Mnohý bude souhlasit, když řekneme, že Dubrovník je perlou chorvatského pobřeží. Však je tu také největším turistickým centrem.

Dnes má město Dubrovník kolem 43 tisíc obyvatel, což je však asi o 7 tisíc méně, než v roce 1991. Dubrovník si totiž prošel těžkými roky při bojích v roce 1991 a 1992 a dodnes se z jeho následků zcela nevzpamatoval.

Dubrovník jedno z míst, která nemají římské, ale již řecké základy, ovšem vznikl až v 7. století jako slovanská osada na místě staršího osídlení. Ve středověku zde měla velký vliv Benátská republika, od roku 1358 zase Uhrů a od 1440 Osmanů. Velký rozkvět Dubrovnická republika zažila právě v 15. a 16. století, kdy měla na 180 lodí a hradby kolem města v délce skoro 2 kilometry. Roku 1667 město takřka zničilo velké zemětřesení, kdy zahynulo asi 5 tisíc lidí. Proto se tu nedochovaly starší památky, město bylo znovu budováno v barokním slohu.

Konec republiky nastal v roce 1806, když město obsadil Napoleon. Pak město patřilo pod Rakousko, byli jsme tak v jednom státě. Samostatný stát Srbů, Chorvatů a Slovinců Dubrovník pojal v roce 1918, od roku 1929 to již byla Jugoslávie. Samostatné Chorvatsko se vytvořilo v roce 1941, ale bylo okupováno Italy a pak Němci. Jugoslávští partyzáni město osvobodili v roce 1944.

Současnost Dubrovníku

V roce 1979 bylo město zapsáno do seznamu UNESCO. Velké škody z roku 1991 se neustále opravují s tím, že se již aplikují opatření i proti zemětřesení.

Ve městě se pořádá množství velkých akcí, především přes celé léto od roku 1949 Dubrovnický letní festival s hudbou, divadlem a tancem. Festa Sv. Blaise v únoru připomíná náš masopust, Hudební festival „Julian Rachlin a přátelé“ pořádá známý houslista na konci léta, od roku 2005 letní Filmový festival Libertas pro hrané i dokumentární filmy z nezávislé produkce. Z dalších to je určitě od roku 2003 Mezinárodní filmový festival.

Muzea

Město má velké množství muzeí. Muzeum kultury je ve vévodském paláci, muzeum v Dominikánském klášteře vlastní cenné rukopisy a prvotisky, obrazy (Tizian) atd., muzeum ve Františkánském klášteře vystavuje obrazy starých mistrů a zlatnických předmětů, divadelní muzeum v Domě Mariny, v katedrále jsou vystaveny zlaté a stříbrné relikviáře, kříže, kostelní lodě a obrazy (Tizian, Raphael a jiné), Námořní muzeum, Akvárium a Institut pro mořské a pobřežní v pevnosti sv. Jana, Archeologické muzeum, Národopisné muzeum, Muzeum moderního umění, muzeum v Synagoze, Muzeum převorství Sigurata a další.

Památky města

Dubrovník má velké množství památek, proto některé jen útržkovitě připomeneme.

Městské hradby byly stavěny od 13. do 17. století, jsou 25 metrů vysoký a 4-6 metrů silní a jsou chráněny pevnostmi Tower – Věž (sev. část), Bokar (záp. část), St. John – sv. Jan (jihových. část u starého přístavu), Lawrence u záp. vnějších zdí, Ravelin (vých. část), Imperial na kopci sev. od města, brána Pile brána na západě, Městská brána z Ploče na východě.

Z kostelů to je Nanebevzetí P. Marie (1671-1713) s bohatým vybavením, sv. Blaise (1715), Františkánský klášter a kostel (14. století) s třetí nejstarší lékárnou v Evropě, dominikánský klášter a kostel sv. Dominika (14. století), jezuitský klášter a kostel sv. Ignáce (17. a 18. století), sv. Nicholas z 11. století je nejstarší dochovaný kostel ve městě, kostel Panny Marie Milosrdné (1279, klášter 1928), sv. Salvation (1520), Sefardská synagoga (poč. 14. století) a další.

Z ohromného množství paláců uvádíme Rektorský palác (histor. muzeum), Divona tj. Sponza Palace, Skocibuha, Stay, Isusović-Braichi, Ranjina, Sorkočević a Pucic. Mnohé stavby jsou stavěny jako zámky, třeba sídlo Petera Sorkočeviće (1472-1535) na pobřeží Lapad, Zámek Bona-Caboga na Batahovinu (16. století), Gozze v Obuljeno (1575-1581), Sídlo Vice Skocibuhy na Boninovo, Crijevic-Pucic (Pozzo-Červa) na Gradaci (konec 16. století) a můžeme pokračovat.

Z ostatních památek uvádíme Stradun či Placu jako největší a nejznámější ulici města, Velká a Malá Onofriova fontána, sloup s rytířem Orlandem, Městská věž, radnice se sýpkou a arzenálem (zbrojnicí).

Dubrovník návštěvnický

Cesta do Dubrovníku je dlouhá, z Prahy je to 1160 km přes bosenskou Banja Luku či 1277 km přes Záhřeb (více dálnic). Dá se sem přijet vlakem i letadlem (letiště je jižně u Močici). Ve městě a v okolí je spousta možností ubytování v apartmánech, stravovacích, Chorvatsko je ostatně pro Čechy zemí zaslíbenou, takže tu všude narazíme na ochotu a přátelství.