Lidové písně a tance, kroje a krajkové dečky, rytířské turnaje a náboženské průvody, filigránské ozdoby prozrazující orientální vlivy, typické hudební nástroje jako jsou dudy. Na chorvatském pobřeží stále existuje bohatá lidová kultura, mnoho tradic a starých zvyků.

Místní obyvatelé rádi svou tradiční lidovou kulturu oživují, udržují a předávají tyto tradice dalším pokolením, a to nejen kvůli zvýšenému turistickému ruchu.

Působivé jsou hlavně skupinové tance, jejichž tradice se na mnohých ostrovech ještě intenzivně udržují. Některé z tanců se vztahují k různým svátkům a slavnostem, jako například k masopustu a lidovým hrám. U většiny z nich se projevuje historická souvislost, jako například Šavlový tanec Moreška z Korčuly má zřejmě svůj původ v boji s tureckými vetřelci. Z Korčuly pochází také tanec Kumpanija, šavlový tanec s 18 figurami, který doprovázejí dvouhlasé zpěvy, dudy a bubnování.

V lidové hudbě jsou v dalmatské oblasti, stejně jako u mnoha srbských, makedonských, řeckých nebo bulharských nápěvů nápadné turecko-osmanské hudební motivy. Typickými nástroji jsou například tamburika silně připomínající kytaru, dudy gajde, bubny nazývané tupan a také kavala, což je dlouhá flétna s příjemným tónem.

K tradicím patří i lidové kroje. U mužských krojů vynikají naduté kalhoty a bílá košile doplněná pestrobarevnou vestou, širokým látkovým opaskem a plochou čepicí. Ženský kroj se skládá zpravidla z tmavé sukně, světlé blůzy s výšivkami a ze šátku na hlavu. Tradiční kroje se nosí už jen při lidových nebo rodinných slavnostech.

Tradiční řemesla a umělecký průmysl se udržuje již jen kvůli zájmu turistů. Například dalmatské pobřeží je proslulé díky jemným až filigránským zlatým a stříbrným šperkům a také díky výšivkám plných fantazie. Pověstné jsou i krajky z ostrova Pag.