Oblast středního Chorvatska poznáte podle vinicemi pokryté vrchy, které se táhnou směrem od Saboru až ke Karlovaci a Ogulinu. Jižní lemování pak označuje hranice s Bosnou a Hercegovinou, která vede až k Jasenovaci. Řeka Sáva protíná severovýchodní krajinu až k Zábřehu kolem přírodní rezervace Lonjsko Polje.

Tyto světově známé mokřady, které se nacházejí jižním směrem od Sisaku, jsou domovem různým druhům ptactva. Chorvatsko je zemí rozličných kultur a střední Chorvatsko je hlavní oblastí, kde se střetávali a mísili různé kultury. Do 12. století před Kristem zdejší zem obývali Ilyrové a ve 4. století před Kristem se ke zdejší zemi přidružili i Keltové. Během 1. století zdejší zem patřila do vlády Římanů. Nejvýznamější metropolí dřívějšího Chorvatska byla osada Siscia známá spíše jako dnešní Sisak.

Během své slávy byla několikrát zničena Avary a poté znovuosídlená slovanskými kmeny. Dnešní jižní hranice s Bosnou byla během let několikrát zrušena a znovu obnovena. Bylo to především v roce 271 po Kristu, kdy byla poprvé hranice vytyčena a následně znovu stvrzena během změn vlády západní a východní církve v roce 1054. Poté se opět hranice měnila a potvrzovala a to během bojů s Turky, kteří později ovládli Balkán. V roce 1578 zde byla vytvořena vojenská hranice rakouským císařem, který se snažil zabránit stále častějším tureckým nájezdům. K ochraně této vojenské hranice se přizvaly mnohé národy, mezi kterými byli Albánci, Vlachové, Černohorci, německy hovořící skupiny a srbští uprchlíci. V nově vznikajících osadách se vyznávala různá náboženství, nejčastěji však katolíci a muslimové. Několik stovek let zdejší obyvatelé žili v klidu a míru, do té doby než se v 19. století dostal do popředí nacionalismus. Díky vyhraněným názorům docházelo k velkému vyvražďování, především Srbů, ale k celkovému zničení celé oblasti. Možná díky krvavé historii zdejšího kraje, není střední Chorvatsko oblíbenou turistickou destinací, přestože má co nabídnout, ať se jedná o kulturu, památky či úchvatnou přírodu.