Slavonie a Baranja patří mezi nejúrodnější oblast Evropy a celá oblast se rozprostírá mezi Maďarskem, Jugoslávií a Bosnou a Hercegovinou. Díky své bohaté úrodné půdě, se jí též přezdívá jako „obilnice Chorvatska“. Celou Slavonii a Baranji poznáte podle žlutého zabarvení, neboť po celou dobu jí lemují nekonečné lány pšenice, kukuřice a dalších zemědělských plodin.
Svahy kopců jsou pokryty vinicemi s hustými lesy. Přírodní krásy však nejsou jediným bohatstvím, kterým se Slavonie a Baranja může pochlubit. Jsou to i kulturní a historické památky. První známka o obydlení oblasti Slavonie a Baranja pochází z panování Ilyrů. Poté přišla vláda Římanů a postupem času se zde vyměnilo několik vlád a národů, kterým země patřila, jako poslední si nárokovali půdu Slované a od té doby se oblast jmenuje Slavonie. Roku 925 se zde vytvořilo nezávislé Chorvatské království a až do roku 1097 si drželo pevné postavení, poté se celá země pod vedením krále Kolomana připojila k Uhrám.
Habsburkové pod neustálým tlakem mezi Turky a Svatou říší římskou, zde vytyčili takzvanou vojenskou hranici, která trvala až do roku 1881 kdy se Bosna a Hercegovina za pomoci Rakouska-Uherska vymanila z nadvlády Turecka. Celá hranice byla následně zrušena a začleněna na území Chorvatska. O několik desítek let později zde opět vypukla válka. Přesněji roku 1991 si Srbové našli záminku v podobě srbských vesnic na obsazení Slavonie. V roce 1995 si však celé území Chorvatsko vydobylo zpět a srbští vojáci museli ustoupit a území opustit. Několik válek a známky boje jsou patrné po celém území Slavonie a to především v oblasti Vukovaru. Od doby posledních bojů se však celá země změnila a následné úpravy okolí a měst ve Slavonii opět láká turisty na mnohé historické skvosty, které můžeme v této oblasti vidět. Kromě kulturních památek, je zde mnoho přírodních krás a leží zde národní park Kopački Rit, který je domovem mnoha vzácných a chráněných divokých ptáků.