Chorvatsko má, když opomineme vrch Brušnjak s výškou 429 metrů nad mořem asi 22 kilometrů východně od Šibeniku, mezi jeho čtyřmi ostrovy, které nesou jméno Brušnjak. Dva se jmenuje jen tak, bez přívlastku. Jde o Brušnjak nedaleko ostrova Sit a malý ostrov jihovýchodně od nejjihovýchodnějšího výběhu ostrova Žut. Dále tu máme Veliky Brušnjak mezi jihovýchodním koncem ostrova Maun a Probojem, což je rozhledna ostrova Pag, konkrétně se nachází jižně od města a přístavu stejného jména Pag.

Mali Brušnjak je jeho západním sousedem směrem k nejmenším nejjižnějším nejvyšším pohořím Maunu. Všechny ostrovy mají jedno společné, že na nich není evidován ani jeden trvale žijící obyvatel.

1. Brušnjak u Situ je neobývaný ostrov v chorvatské části Jaderského moře na jižním konci Maunského průlivu (chorvatsky Maunski kanal) v Šibensko-kninském kraji (župě) v jižní části Chorvatska 220 kilometru jižně od hlavního města Záhřebu. Ostrov patří do Zadarského souostroví, k Situ, ke kterému je všeobecně situován, je vzdálen 560 metrů, a to severozápadně. Ve stejném směru ke vzdálenějšímu Pašmanu, měřeno právě přes Sit, to je 3,9 km, dále k pevnině, tedy k městu Sveti Petar na Moru, stále ve stejném směru 10,8 kilometrů. K Biogradu na Moru to je odsud 12,5 km východně. Pokud jde o sousedy, tak nejblíž je menší ostrov Borovnik s rozlohou 3,3 hektaru, a to 125 metrů severovýchodně. Mezi nimi ještě leží plochý ostrůvek, jehož jméno není uváděné. Jen 350 metrů severozápadně se v moři nalézá ostrůvek Pelin, dlouhý pouhých 75 metrů, 470 metrů západně se pak nalézá dvojostrov Kurba Mala.s rozlohou 42,3 hektarů.

Příroda

Rozloha Brušnjaku je 16,5 hektarů a délka pobřežní linie je 1,99 km. Nejvyšší bod zde sahá do výšky 38 metrů nad mořskou hladinou. Jeho tvar je protáhlý, na většinu chorvatských ostrovů nezvykle od severovýchodu k jihozápadu, a to 620 metrů. Kolmo na tento směr vybíhají do moře výběžky, takže je tu maximální vzdálenost břehů 525 metrů, jinak by to bylo jen 330 metrů. Ostrov je z větší části porostlý nízkou vegetací, asi z jedné třetiny nepravidelně stromy. Podnebí je zde je mírné s průměrnou roční teplotou 16 °C. Nejteplejším měsícem je zde červenec s 26 °C a nejchladnějším únor s 8 °C. Dešťových srážek spadne za rok průměrně 1.432 milimetrů, nejdeštivějším měsícem bývá září s 219 milimetrů a měsíc s nejmenšími srážkami srpen s 44 milimetry.

Osídlení a cestovní ruch

V období existence meziválečného Království Srbů, Chorvatů a Slovinců se průliv nacházel poblíž hranice s Itálií, ostrov Lošinj byl již italský, a to vedlo k častým sporům mezi jugoslávskými a italskými rybáři. V současné době se zde kromě lovení ryb provozuje také chov škeblí.

Na ostrově, kam se jezdí na návštěvy velmi málo, jsou dva rekreační domky, vzdálené od sebe 500 metrů. Na severním pobřeží to je dům Vlado či Neda, v nabídce jako Rybářský dům 4+1. Zde lze prožít robinsonovskou dovolenou a minimálně si na týden dům pronajmout.

Je to zde vybavené sparťansky, elektřina v domě je solární a 12/220 V, ale máte loď zahrnutou v ceně domu. Pro všechno se odsud musí na Žut (plavba 30 minut), pokud si to nedovezete již sebou. Pro člun je zde upravené kotviště.

Ostrov je obzvádě zajímavá potápěčská lokalita pro nádhernou faunu a floru, archeologické nálezy, a také pro noční potápění. Hloubky moře je zde až 18 metrů a nejbližší základnou je Novalja. Zdejší vody mohou využívat začátečníky, ale i zkušené potápěči.

Pokračování v druhém dílu.