Perlou mezi malými ostrůvky Chorvatska je bezesporu Košljun. Má ale mezi ostatními také jednu zvláštnost, že je totiž dokola obklopen pevninou, resp. ostrovem Krk. Leží v Punatském zálivu, do kterého je jen úzký průliv od moře (široký 155 metrů). K břehům výběžku či poloostrova Prniba, který zavírá záliv na jihu, to je od břehů ostrova 240 metrů, do přístavu Punat to je 580 metrů. Od historického jádra města Krk je sem východně 3,2 km, ale pod Krk také patří administrativně, i když Punat je takřka na dosah.

Doprava

Na ostrov se dá snadno dostat z přístavu Punat vodním taxíkem.

Příroda

Rozloha ostrova je 7,2 hektarů, délka pobřežní linie je 1,08 km, nejvyšší bod sahá do výše 6 metrů nad mořskou hladinou. Ostrov je pokryt bujnou vegetací v podobě přírodního parku, kde rostou jasany, vavříny, duby cesmínové, javory francouzské a další dřeviny. Bylo spočítáno, že zde lze nalézt 540 druhů rostlin, ale je zde o nohatá fauna, především ptactva.

Osídlení

Jméno Košljun má základ v latinském slově castellum (hrad), což by mohlo znamenat, že zde stávalo nějaké opevnění. Uvažuje se o tom, že původně nebyl ostrov samostatný, ale že byl součástí ostrova Krku, ještě v 19. století byl průprav do Punatského zálivu hluboký jen 2 metry. Na dvě moře v zálivu jsou dlouhé zdi neznámého stáří. Archeologické nálezy dokazují, že zde bylo lidské osídlené již v 8. století, dochovaly se kamenné hlavice sloup. Od 9. století zde stávalo benediktinského opatství s trojlodním kostelem sv. Bernardina, ale legendy posunují osídlení ostrova daleko do starších dob. Nad kostelem měli benediktini vysokou věž, útočiště pro případný nájezd pirátů, věž se dochovala dodnes. V roce 1447 zde byl založen františkánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Klášter, dnes v podobě z 16. a 17. století, stojí dodnes a jeho největším pokladem je knihovna s 30.000 svazky, mezi kterými se nacházejí prvotisků, dokumenty psané hlaholicí, ale i cenné atlasy a podobně. V roce 1894 zde byla otevřená střední školy jako první chorvatská střední škola na Istrii a Kvarnerských ostrovech, dodnes je klášter mimořádně bohatou pokladnicí umění, hudby a má rozsáhlé etnografické a církevní sbírky. Mimo klášter můžeme spatřit také několik lesních kaplí, jako jsou Betlém (Reinkarnace) z roku 1651, Křížová cesta (sv. Jeruzalém) z roku 1579, sv. František 1654 a Lurdská jeskyně 1914.

Na Kosljunu žije v současné době pět bratří, v létě se jejich počet zvýší, protože sem jezdí františkáni z jiných klášterů na prázdninové pobyty.

Cestovní ruch

Košljun je velice atraktivní turistickou destinací, ale na straně druhé duchovním a náboženským centrum. Zdejší muzeum nabízí sbírky archeologické, numismatické, etnografické a další, ale i již zmíněnou knihovnu. V kostele sv. Bernardina je další výstava církevních pokladu, mj. s hebrejskou biblí z 11. století, s breviáři, dřevěný reliéfem z 16. století apod. Další poklady jsou vystaveny v kostele Zvěstování Panny Marie, dokončený v roce 1523.

Na Kosljunu není dovoleno se koupat s výjimkou mnichů na malé uzavřené pláži. Je zde ale vyžadováno i klášteru odpovídající oblečení. Pobyt v klášteře (je zde 55 lůžek) je možný pro účastníky duchovní obnovy, kteří jsou většinou vedeni františkány a jde o vícedenní pobyt. V létě se v prostorách kláštera konají velmi navštěvované koncerty vážné a církevní hudby pořádaných v rámci „Krčských večerů “. Potě se zde konají na svátek sv. Antonína Padovského 13. června a na Štědrý den 24. prosince. Klášter je otevřen od Velikonoc do 1. listopadu od 9.30 do 18 hodin, v zimních měsících jen na předchozí požádání.