Chorvatsko má stovky ostrovů, to je známé. Malým oříškem pro zájemce však je, že některá jména se u nich opakují, což ztěžuje někdy orientaci. Dnes řešíme také jedno vícečetné pojmenování, i když jen dvakrát. Ostrov Smokvica Vela, pokud je budeme srovnávat podle velikosti, tak ten větší, najdeme jako součást Kornatských ostrovů v Šibenisko-Kninském kraji, kde je také součástí Národního parku,.

Již jsme o něm také psali, má rozlohu 1,05 km2 a délku pobřežní linie 6,1 km. Jeho menší jmenovec leží od něho 43 kilometrů jihovýchodně, měřeno přímou čarou přes ostrov Žirje.

Smokvica Vela patří k několika ostrůvkům v oblasti Dalmácie u města Rogoznica. Od pevniny je v nejmenší vzdálenosti 623 metrů jihozápadně od nejzápadnější části poloostrova Konj, který uzavírá jižní ústí Rogoznického zálivu. Přímo do přístavu Rogoznica je to odsud 2,8 km severovýchodně, z větších měst jmenujme hlavně Trogir 24 km východně a Šibenik 23 km severně.

Okolo najdeme několik menších sousedů, které tvoří skupinu Smokvických ostrůvků. Je to malá skála Kalebinjak, 185 metrů vzdálená od jižní části Smokvice Vela. Skála má rozlohu 14,7 arů. Asi 280 metrů severovýchodně od severní části Smokvice Vela se nachází Smokvica Mala o rozloze 2,8 hektarů a s pobřežní linií dlouhou 660 metrů. Nejznámější ale ze všech bude nejspíše Mulo, který je vysoký 15 metrů a rozlohu má 40 arů, ale stojí na něm známý maják z roku 1873.

Doprava

Na ostrově nestaví žádná pravidelná doprava, nejbližším přístavem je samozřejmě Rogoznica, vzdálená 2,5 až 3 km, ale můžeme k ní připočítat i stejně vzdálené malé přístavy v osadách Ražanj a Stivašnica.

Na ostrově Smokvica Vela je malý soukromý přístav v mírné zátoce na severovýchodním pobřeží. Lodě zde kotví pár metrů od břehu u betonového mola. Pod lodí je hloubka cca. 10 metrů postupně klesající do dvaceti metrů.

Příroda

Ostrov mám rozlohu 17,32 hektarů, je protáhlý od severozápadu k jihovýchodu po délce 760 metrů. Příčně je úzký s již zmíněnou malou zátokou od severovýchodu, rozměry jsou maximální 300 metrů v jižní části, 275 metrů v severní části a v nejužším místě 180 metrů. Délka pobřežní linie je 2 km, nejvyšší vrchol ostrova měří 44 metrů nad mořskou hladinou. Vnitřek ostrova je zalesněn, břehy jsou holé a kamenité. Pod severozápadním koncem na západní straně je do vnitřku zařízlá malá zátoka do hloubky 45 metrů.

Osídlení

Na ostrově není uváděn žádný trvale žijící obyvatel, ale je zde několik soukromých objektů. Pro dopravu jim slouží malý přístav.

Cestovní ruch

Je to nezvyklé, ale zdejší domky neslouží jako nájemné ubytování, alespoň nejsou evidováni v žádné cestovní kanceláři nebo agentuře. Přesto se sem jezdí, zejména milovníci potápění. Na jižní straně ostrova se nachází známá potápěčská lokalita Bunkr. Název má podle zbytků bunkrů z druhé světové války na protějším pevninském výběžku. Hloubka moře klesne postupně od ostrova do dvaceti metrů, a pak se ještě víc svažuje až do hloubky 60m. Zde nalezneme stěnou porostlou bohatou florou, ale objevíme zde také živočichy (mureny a další ryby), kteří zde hledají potravu. Popis cesty je takový, že je třeba se vydat pět minut západně podél pobřeží a pak klesat ke stěně a stejnou cestou zpět. Stěna se však nedá minout, na dně leží zde u kotviště betonové kvádry a od nich směrem ke stěně vedou lana. Lokalita je proto vhodná i pro začátečníky, pokud se ale nevydají ke stěně a zůstanou je u břehu, kde se dá také dobře pozorovat život na útesech. Nejbližší potápěčské centrum je v Rogoznici nebo ve vesničce Ražanj. Zde mohou poskytnout služby, jako je nafoukání vzduchu, půjčení výstroje, láhve a umožní výlet uskutečnit na gumovém člunu.