Je zajímavé, čím se mohou místa státi slavnými, a pokud jde o ostrovy Chorvatska, jsou to cesty někdy nevídané. Většina z nich je přitažlivá plážemi, jeskyněmi, památkami a podobně, ale Galešnjak je znám jako Ostrov lásky. Najdeme ho v Pašmanském průplavu mezi ostrovem Pašmanem a severozápadním okrajem města Turanj, který leží již na pevnině. Ostrov je součástí Zadarského souostroví a patří administrativně pod město Pašman jako jeden z desíti ostrovů.
Z okolních u Galešnjaku to jsou zejména Vela Bisaga 155 metrů severozápadně s rozlohou 1,7 hektaru a délkou pobřeží 497 metrů. Ostrůvek Mala Bisaga je vzdálen 90 metrů jihozápadně od svého většího bratříčka a 160 metrů severozápadně od Galešnjaku, má rozlohu 33 arů a délku pobřeží 214 metrů. 200 metrů jihovýchodně se nachází skoro pravidelně kulatý ostrov Ricul, který je vybaven světelným signálem a má rozlohu 23 arů a délku pobřeží 550 metrů.
Doprava
Na ostrově nestaví žádná veřejné trajektová linka, ale jsou dvě malá mola pro kotvení lodí. Nejbližším přístavem je samozřejmě Turanj, kde si lze vzít vodní taxi.
Příroda
Ostrov má rozlohu 13,2 hektarů a délku pobřeží 1,55 kilometru. Ostrov má dva vrcholy, vyšší má kót 36 metrů nad mořem. Na většině plochy rostou jen divoké rostliny a některé druhy stromů nízko rostoucího subtropického lesa. Ostrov má nepravidelný tvar připomínající z leteckého pohledu srdce, proto se mu také přezdívá Ostrov lásky, je to díky ostrému zálivu uprostřed severní strany, zaoblení obou stran a jejich protažení do jižní špičky. Největší šířka ostrova je 550 metrů, od severního vnitřního zálivu k jižní špici je o 310 metrů.
Pro svůj tvar ostrov zaujal pozornost světa zejména v roce 2008, kdy byl ostrov zveřejně na Google Earth jako jeden z mnoha přírodních jevů připomínající srdce. Ale neobvyklou podoba ostrova popsal již v roce 1806 napoleonský kartograf Charles Francois Butom-Busteron v atlasu dalmatského pobřeží.
Podnebí je v této oblasti je mírné s průměrnou roční teplotou okolo 15 °C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 28 °C a nejchladnější je leden s 5 °C. Průměrný úhrn roční srážek zde činí 1.432 milimetrů, nejdeštivějším měsícem bývá září s průměrnými srážkami 219 mm a nejsušším je srpen s 44 mm srážek.
Osídlení
Na ostrově bylo díky snaze archeologů Zadarské univerzity objevena tří pohřebiště a ilyrskými mohylami a dosud neprozkoumané stopy po budovách. V roce 1177 se do této oblasti dostal římský papež Alexander III s loděmi při plavbě od jihu Itálie na sever k k Benátkám a do chorvatské části Jadranu. Proplul Pašmanským kanálem a zakotvil u ostrovů Ričul a Galešnjak. Setrval zde a poslal posla, aby na pevnině informoval zadarského arcibiskupa a město o dnu a čas svého příjezdu do Zadaru. Na znamení očekávání mu byl dán souhlas pomocí ohně a kouře. Následně papež na bílém koně a s doprovodem slavnostně v jásotu místních obyvatel vjel do města Zadaru.
Dnes zde není žádné stavení, protože skalnatý terén na ostrově je nevhodný pro stavební práce.
Galešnjak je soukromým majetkem Valda a Tonciho Djureska, kteří se v roce 2013 rozhodl zde vysázet 250 nových stromů a vystavět přistávací molo, resp. ho obnovit, protože to před 80 lety vybudoval již jeho dědeček.
Cestovní ruch
Ostrov se svým tvarem zaujal širokou veřejnost, a tak se několik svatebních kanceláří rozhodlo pořádat sem zájezdy. Ovšem zatím „ostrov milovníků“ nebyl zaplaven žádostmi páry, aby zde mohly pobývat. Nejsou zde totiž žádné možnosti ubytování a ani dalších služeb. Je to určitě škoda, protože duševní potenciál dosud neobývaného ostrova je veliký, a jeho perfektní tvar by byl pro mnoho zamilovaných z celého světa ideálním místem pro romantickou dovolenou či Valentýnský pobyt. Takže uvidíme, zda se zde začne s nějakými úpravami, protože k lásce jen kameny nestačí. A kamenů je zde dost a dost.
