Ekonomika Chorvatska spadá v rámci Evropy pod středně rozvinutou, byť je HDP na obyvatele nižší než u nás. Svou nejrozvinutější éru Chorvatsko zažilo v dobách Jugoslávie, kdy zde bylo povoleno soukromé podnikání i zahraniční investice. Dnes země čerpá zejména z turismu.
I přes turistický průmysl je zde však vysoká nezaměstnanost – až dvacet procent a rozdíly mezi jednotlivými regiony jsou opravdu značné. Největší výhodu tak mají přímořské oblasti.
Země vyváží dopravní prostředky, textil, chemikálie, potraviny a palivo a naopak se do Chorvatska dováží stroje, dopravní a elektrická zařízení, chemické látky, paliva a maziva a potraviny.
Turistika
Roční příjem z turismu se pohybuje okolo sedmi miliard EUR. Až třináct milionů zahraničních turistů navštíví tuto zemi ročně. Mezi nimi jsou Němci, Slovinci, Rakušané a Češi (až 740 tisíc). Chorvatsko je tak po Slovensku nejnavštěvovanější zemí Čechů.
K turistickým místům patří Opatija (což je zároveň i lázeňské středisko), dále Dubrovnik, Split, Zadar, Šibenik a Rijeka. Turisté rádi navštěvují rovněž město Pula, které se pyšní nejznámějším amfiteátrem po římském Koloseu. Dalším oblíbeným bodem je pak například malebné městečko Trogir, které se nachází nedaleko Splitu, a které je zařazeno mezi mezinárodní kulturní dědictví UNESCO, protože zde najdete antické i středověké prvky. Naleznete zde pevnost s obranou věží ze čtrnáctého století, ale i katedrálu Svatého Vavřince ze století třináctého. Potom je to například knížecí palác a renesanční radnice. Vybírat si je opravdu z čeho, dovolená zde je tak sázkou na zážitky.
Příroda
Pokud milujete přírodu, určitě se jeďte podívat do nejnavštěvovanějšího národního parku – Plitvická jezera. I ta jsou na seznamu světového dědictví UNESCO. Chorvatsko má celkem osm národních parků a sedm památek světového dědictví.
Pro milovníky potápění se nabízí až 278 potápěčských lokalit a více než 140 potápěčských center. Nejvýznamnější lokality jsou Kampanel, ostrov Jabuka, ostrov Vis, Rogoznica nebo ostrov Male Srakane (zde se nachází i známý vrak lodi Baron Gautsch). Cena jednoho ponoru se pohybuje okolo pěti set kun, je však zakázáno potápět se v národních parcích Brijuni a Krka.
Dopravní spojení
Země disponuje rozsáhlou výstavbou dálniční sítě, které propojují ostrovy také za pomocí tunelů. Nezapomeňme i na železnice a mezinárodní letiště, která nalezneme v Záhřebu, Zadaru, Splitu, Dubrovniku, Rijece, Osijeku a Pule.
Obyvatelstvo
V Chorvatsku žije okolo 4,5 miliónů obyvatel, z toho je většina ženského pohlaví. Průměrný věk je u mužů 37,5 let, u žen pak 41 let a průměrná délka života dosazuje pětasedmdesáti let. Země se skládá z Chorvatů, Srbů, Bosňáků, Italů, Maďarů, Slovinců, Albánců a Čechů (řazeno podle četnosti).
Náboženství
Lidé v Chorvatsku jsou římskokatolického vyznání (87,33 %), dále jsou to pravoslavní (4,4 %) a muslimové (1,3 %).
Kultura
Opomenout nelze básníka Ivana Gunduliće, renesanční humanisty – Marko Maruliće a Januse Pannouniuse, realistu Augusta Šenoa či meziválečné básníky – Tina Ujeviće a Vladimira Nazora. Po druhé světové válce bylo významné jméno Miroslav Krleža.
Dále je to hudební skladatel Ivan Zajc, sochař Ivan Meštrović, malíř Giulio Clovio (iluminátor středověkých rukopisů) nebo herci, kteří se uplatnili v UK a USA – Goran Višnjić a Mira Furlanová.
Věda
Ani věda nezahálí – Nobelovu cenu za chemii získal Vladimir Prelog a Leopold Ružička. V meterologii a seizmologii byl zase úspěšný Andrija Mohorovičić. Další významná jmnéna jsou Ruder Bošković (badatel, jezuita, astronom, který našel způsob výpočtu oběžných drah planet a objevil neexistenci atmosféry na Měsíci) nebo Faust Vrančić, který byl průkopníkem létání padákem. Nezapomeňme ani na benátského filosofa Franciscuse Patriciuse, filosofa Ivana Illicha či zakladatele antroposofie – Rudolfa Steinera.
Sport
- Janica Kostelićová – sjezdařka – čtyři zlaté olympijské medaile
- Ivano Balić – házenkář – mistr světa 2003
- Goan Ivanišević – tenista – vítěz Wimbledonu
