Ravní Žakan je sice o málo menší, než jeho bratr, sousední ostrov Kameni Žakan, ale je mnohem významnější. Jeho sláva, řečeno přeneseně ústy vědmy, se i Čech dotýká. Ale začneme od počátku. Tento ostrov leží v chorvatské části Jaderského moře, kde je součástí Kornatských ostrovů v Šibensko-kninském kraji. Je to v jižní části Chorvatska, 240 km jižně od hlavního města Záhřebu. Z bližších významnějších měst jmenujme Biograd na Moru severně 22,5 km, případně Vodice 28 km východně.
Ravní Žakan je obklopen dalšími ostrovy, Kameni Žakan jsme již jmenovali, jejich břehy jsou od sebe jen asi 275 metrů, přičemž Ravni je severnější. Vedle Kamenného Žakanu se nachází Mali Žakan, neboli Jančar. Z dalších zmiňme alespoň malé skalisko Žacanac a jeho souseda Mali Žacanac, které najdeme asi 160 m severozápadně, nepravidelně protáhlý ostrov Gominjak se nachází 300 metrů jihozápadně.
Doprava
Na ostrově nestaví žádná linka veřejné trajektové dopravy, je se sem možno dopravit jen vlastní či pronajatou lodí. Protože jsme v národním parku Kornaty, každý návštěvník musí mít na každý den pobytu platnou vstupenku. Tu si mohou zájemci zakoupit v recepcích NP „Kornati“, ale také přímo zde na ostrově Ravni Žakan. Zde je také možno oficiálně kotvit podle přísných pravidel pobytu v NP. Tady je tzv. recepce národního parku Luka Žakan pro jeho jihovýchodní část. Nachází se zde molo ve tvaru písmene „L“ o celkové délce asi 70 metrů. Hloubka moře na nábřeží se pohybuje v rozmezí 1,6 až 4 metry a u mola jsou přípojky elektřiny a pitné vody. Je zde kotviště pro asi 20 lodí a je zde i půjčovna loděk.
Příroda
Rozloha ostrova je 29,9 hektarů, délka pobřežní linie činí 2,97 km. nejvyšší bod na ostrově je ve výšce 23 metrů nad hladinou moře. Ostrov má nepravidelný tvar s malým zálivem otevřeným na jih (uvala Žakan). Od východu k západu Ravni Žakan měří asi 920 metrů, od severu k jihu je ostrov členitý, ale v nejširším místě to je 665 metrů, v nejužším jen asi 120 metrů. Ostrov, jako i celé Kornatské ostrovy, byl ještě před desetitisící lety součástí pevniny a je složen převážně z vápence. Povrch ostrova je díky agresivitě moře a klimatu zkrasovělý, zvětralý, a tím proto dost obtížně průchodný. V minulosti však nebyl také holý jako dnes, ale rostly zde lesy, dokonce dubové, ale zdejší vždy zelený porost z keřů a bylin byl během 18. století místní obyvatelé ve snaze rozšířit zemědělskou půdu a získat kvalitnější pastvu pro ovce, které se zde odedávna chovaly, vykácen a vypálen. Ovce pak zkázu dodělaly s tím, že vše zbylé zelené spásly. Ale zde na ostrově nenajdeme kamenné zídky, které si jinde majitelé stavěli tradičně na ohrazení svých pozemků. Ostrovy souhrně nemají kvůli svém vápencovému podloží žádné vodní toky a zdroje pitné vody, dešťovou vodu proto obyvatelé zachytávají do nádržích zvaných gustirne. V současné době se pitná voda na ostrov dováží v cisternách a v nádržích se shromažďuje dešťová voda.
Zdejší počasí je mírné s průměrnou roční teplotou okolo 16 °C, nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 24 °C a nejchladnějším únor s 10 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 1.432 mm, nejdeštivějším měsícem je září s průměrem 219 mm srážek a nejsušší srpen s 44 mm srážek.
Osídlení
Administrativně ostrov patří pod obec Morter-venkov s kraji Šibenik a Tenin. Historicky není zdejší osídlení uváděné, také zde nejsou vedení žádní stálí obyvatele. V sezoně je však obydleno několik domků v nejužším místě ostrova, kde u zátoky Žakan je obchod a restaurace, která je největší restauraci v Národním parku Kornaty.
Cestovní ruch
Ostrov Ravni Žakan je nejživějším místem na jihovýchodní straně národního parku Kornaty. Důvodů je několik, a to, že jde o velmi malebný ostrov a je hlavně je zde jedna z recepcí národního parku, restaurace, směnárna, cisterna s užitkovou i pitnou vodou, telefon, kontejnery na odpadky atd. Tady je také hraniční přechod, jakož i jeden ze dvou registrovaných kempů na ostrovech, konkrétně s 20 místy. Pokud chcete prožít romantickou dovolenou po vzoru Robinsona, můžete prožít především na ostrovech Sit, Ščitina, Kornat, Svršata, Žut a Lavsa, a právě zde na ostrově Ravni Žakan je turistická kancelář, kde si lze předem všechno potřebné zorganizovat. Recepce je otevřená v sezóně od června do září,
Pokud jde o restauraci, jejím majitelem je Marina Hramina a má 60 míst v budově a 160 na terase. Nabízejí se zde především tradiční místní jídla z ryb a jiných mořských plodů, z jehněčího, ale i speciality mezinárodní kuchyně.
Pobyt po ostrovech v národním parku je omezen, je zde například pouze 8 upravených a značených turistických stezek na vyhlídkové body, z nichž je široký rozhled na okolní ostrovy. Jednou z nich je i zde cesta od přístavu na nejvyšší bod ostrova, jinak se lidé nesmějí pohybovat mimo tuto stezku a jakkoli poškozovat zdejší přírodu.
Kdyby se někdo rozhodl zde trávit více času, doporučuje se výlet na jih na Puraru, nejpozoruhodnější přírodní rezervace národního parku. Zahrnuje ostrůvky Vela a Mala Purara a několik okolních útesů. Je to velmi cenná floristická a ornitologická rezervace, která je nejkrásnější z jara, když kvetou zdejší chráněné rostliny, ale žije zde mnoho dalších živočichů, např. 69 druhů motýlů, několik druhů ještěrek, pavouků a dalších druhů. Je však zákaz vstupu na tyto ostrovy a útesy, ale i vplutí do mořského pásu kolem nich do vzdálenosti menší než 500 metrů od jejich břehů.
Pro Česko je zajímavé, že tři nejkrásnější Češky z volby Miss Česko Andrea Bezděková (22), Kristýna Kubíčková (19) a Natálka Kotková (23) zde pobývaly 26. června 2016. Dopluly sem na jachtě a vystoupily na vrchol ostrova Ravni Žakan.
