Pod pojem Kvarnerská oblast a Chorvatské přímoří lze zahrnout Kvarnerskou riviéru, přilehlé Kvarnerské ostrovy a pobřeží od Rijeky po Karlobag. Je to oblast východního pobřeží istrijského poloostrova od Rabacu na jihozápadě po Opatii na Severovýchodě, omývaná vodami Rijeckého zálivu a Kvarnerského zálivu, ostrovy Cres, Mali Lošinj, Krk a Pag a jihozápadní pobřeží pevniny až po Karlobag.

Obecné informace

Je to oblast, kde se tvořila chorvatská kultura za působení mnohých vnějších vlivů, které jí vtiskly její dnešní ráz. Rijeka, třetí největší město Chorvatska, vděčí za svou architekturu Maďarsku, které ji ovládalo téměř až do konce 19. století. Dále přispěla k utváření oblasti stavba železniční tratě Opatija – Vídeň, uvedená do provozu v roce 1857, která velmi silně ovlivnila vývoj Opatije. Z té si vytvořila rakouská aristokracie své vyvolené letovisko. V neposlední řadě ovlivnilo vývoj ostrovů Cres, Lošinj a Rab působení Benátek, zatím co Krk byl vždy sídlem chorvatské šlechty. Kvarnerské ostrovy tak mají v dnešní době stále tradici kvalitních ubytovacích zařízení, které si zachovala i po modernizaci domů a hotelů.

Geografické informace

Severní část Chorvatského přímoří byla dříve pro své mělké moře, chráněnou polohu a velmi dobré spojení se zahraničím, zejména s Českou republikou, hojně navštěvována Čechy. Avšak s rozmachem průmyslové činnosti u Rijeky začala tato oblast ztrácet své rekreační hodnoty. V dnešní době zůstává poměrně příjemnou rekreační oblastí až část jižně od Crikvenice, která zatím nebyla průmyslovou činností zasažena a která se táhne nepřerušovaně od Crikvenice, přes Novi Vinodolski a Senj až po Karlobag. Panorama značné části Chorvatského přímoří však není příliš zajímavé, protože se z moře naproti letoviskům převážně tyčí pusté a neobydlené východní břehy ostrova Krku.