Veliki Brijun je největší ze 14 Brijunských ostrovů, které se rozkládají v Jaderském moři západně od jižního cípu Istrijského poloostrova. Má rozlohu 5,72 km2, je velmi členitý a od severu k jihu měří 4,4 km, od východu k západu 2,2 km.

Ostrov je západně vzdálen přes Fažanský průliv od pevniny 1,8 km od měst Valbandon a Fažana, od Puly severozápadně 6,2 km. Ostrov Veliki Brijun je od roku 1983 součástí Národního parku Brijuni.

Doprava

Hlavním východiskem dopravy na Brijuni je na pevnině přístavní městečko Fažana, ležící 8 km severně od Puly. Na ostrovy jezdí pravidelné linky a plavba trvá 20 minut. Automobily však nemají na Brijuni přístup, dopravu návštěvníků po ostrově zajišťují autovláčky, jejich trasa je dlouhá 3 km. Veliki Brijun je součástí národního parku a je třeba dodržovat určitá pravidla a za vstup sem se platí.

Pro soukromé jachty zde platí výrazná omezení, nesmí se kotvit v žádné zátoce, jen ve Veli Brijun, ovšem s velkým poplatkem a pokud se jachta zdrží přes noc, posádka musí nocovat v hotelu a na lodi smí zůstat jen jedna osoba.

Příroda

Ostrovy mají díky výhodné geografické poloze velmi mírné podnebí s příjemnými léty a relativně vysokou vlhkostí vzduchu. Ostrov pokrývá původní středomořská vegetace s krásnými lesy, kde dodnes roste na 600 druhů autochtonních středomořských rostlin. Najdeme zde lesy dubu cesmínovitého, vavřínu a přímořské borovice, ale aklimatizovaly se tu i dovezené rostliny, jako jsou cedry, sekvoje, eukalypty, bambusy a další exotické druhy. Ty zde byly sázeny na konci 19. století a pak po roce 1950, kdy je prezident Tito dostával darem od různých státníků. Ostrovy se svou úpravou patří mezi památky okrasného zahradnictví. Vše je zde upraveno s velkým estetickým citem s alejemi a stromořadími, půvabnými zákoutími i odpočívadly.

V nejzápadnějším výběžku Velkého Brijunu je park safari, kde volně v přírodě žijí zebry, lamy, žirafy, jeleni a další zvěř. Je zde i zoologická zahrada. Ostrov má i výborné podmínky jako zimoviště tažných ptáků, žijí tu i početná hejna domácího ptactva. Ze zvířat tu můžeme vidět i uměle vysazené daňky a muflony.

Osídlení

Osídlení Brijunských ostrovů je dokázáno již v prehistorických dobách až 3.000 let před naším letopočtem a pak z doby bronzové. Ilyrové žijící zde kolem roku 1.500 před n.l..až do římského dobytí roku 177 tu zanechaly zbytky pěti hradišť. Za Říma byl ostrov oblíbeným místem pro letní pobyty římské smetánky z Puly. Některé z římských vilových komplexů s paláci i chrámy, hospodářskými budovami, cestami udivují velkolepostí dodnes. Po pádu Říma v roce 476 se oblast dostala pod Ostrogóty, v 6. století pak pod Byzanc. V roce 1331 získala ostrov Benátská republika, ale pro epidemie moru a a malárii se vylidnil. V roce 1893 ostrov koupil ředitel Vítkovických železáren Paul Kupelwieser, který z něho začal budovat exkluzivní letovisko s hotely , bazény, s golfovým hřištěm, tenisem atd, ovšem rozvoj mohl nastat až po roce 1902, kdy se podařilo známému vědci Robertu Kochovi ostrov zbavit malárie.

Cestovní ruch

Ostrovy však nebyly po dlouhá léta veřejnosti přístupné. Roku 1947 se staly letní prezidentskou rezidencí, i když Titova vila byla na sousedním ostrově Vanga, nazývaném též Krasnica. Za Tita byla vybudována nová infrastruktura, založeno zoo a safari, konzervovány památky. Ostrovy byly využívány pro zimní i letní pobyty a staly se místem setkávání mnohými osobnosti světa. I dnes je Brijuni stále prezidentskou rezidencí, ovšem staly se i významným centrem cestovního ruchu a známým kongresovým střediskem.

Dá se zde obdivovat obrovský římský komplex s kdysi přepychovými budovami různého účelu s přístavištěm, třemi chrámy, lázněmi atd. Dochovala se zde i tzv. byzantská pevnost ze 4.a 5. století a vedle dalších staveb středověká hranolová věž ze 12.-13. století. Benátský kaštel byl budován v 16. až 18. století a je v něm archeologická sbírka. Uprostřed ostrova v gotickém kostele sv. Germana z konce 15. stol. je výstava kopií fresek a hlaholských památek.

Ubytovat se zde lze jen v přepychových hotelech a jezdí sem proto většinou bohatá klientela. Provozuje se tu koupání a vodní sporty, jako windsurfing a jachtaření, ale i golf, jízda na koni. K zábavě slouží dále krytý bazén s vyhřívanou mořskou vodou, kasina a stálá expozice s názvem Josip Broz Tito v Brijuni s dokumenty o slavných návštěvnících ostrova.

Po ostrově byla pojmenovaná i významná italská oděvní společnost Brioni.

Na ostrově jsou dva majáky stojí, prvním na konci mola v zátoce pod hotelového řetězce Karmen a druhý maják na mysu Peneda.