Vrgorac je jedno město z pěkných historických měst v Chorvatsku, které leží blízko pobřeží, takže není problémem se tam přijet podívat i pro ty, kteří si vyjeli na dovolenou za sluncem a mořem. A věřte, že nebudete litovat, protože město nabízí nejen řadu historických památek, ale i pěknou přírodu v okolí.
Poloha a doprava
Vrgorac leží ve Splitsko-Dalmáckém kraji v jižní části Chorvatska na jihovýchodních svazích pohoří Biokovo. Město je vzdáleno jihovýchodně 82 km od Splitu, 30 km od Makarské a severozápadně 86 km od Dubrovníka a 18 km od Ploče. Od pobřeží je sem pouhých 10 km, ovšem po silnici 36 km do Podgory nebo 25 km do Ploče. Doprava do města je velmi jednoduchá, nachází se v blízkosti dálnice A1 (E65), z exitu 30 to je 10 km a z exitu 30 jen 2 km. Městem prochází také silnice1. třídy D62, které vede ve směru dálnice A1. Na hranice s Bosnou a Hercegovinou v Orahu je to 8 km.
Historie
Město mezi horskými vrcholy dostalo své jméno podle jeho vyvýšené polohy. Vždy bývalo pohraničním místem a křižovatkou důležitých cest spojujících vnitrozemí s pobřežím. Lidí zde již v prehistorii a po Illyrisech tu zbyly četné zříceniny, sloupy a archeologické nálezy. Římská civilizace se oblasti vyhnula, i když se zde nalezl kamenný Jupiterův oltář. Nálezy jsou vystavené v Martinčevské věži.
Chorvatské kmeny se zde usadily v 7. a 8. století, první záznamy o oblasti jsou z doby byzantského císař Konstantina VII. v 10. století, místě samotném z roku 1444, kdy byl Vrgorac již farností a majetkem prince Radivojevic-Jurjevice. Turci ovládali město v 2. pol. 15. století na 200 let (do 1694) a město i pevnost rozšířili. Pak město obsadili Benátčané, kteří zde na úpatí kopce Radovic těžili kámen, který pak dováželi po lodích i do Benátek a dál třeba až do Vídně.
Po Benátkách patřilo město Rakousku (1797-1806), pak Francii (1806-1813) a opět Rakousku do 1918. V letech 1806-1809 se vystavěla Napoleonova silnice do Metkovic a do Sinje nad Turije a Sestanovace. Následně se již za „Rakouska“ začalo se zavlažováním a rekultivací polí.
Památky
Ze středověku se dochovalo městské opevnění s věžemi, obytné i církevní stavby, náhrobky na několika hřbitovech. Dochovalo se sedm věží , které měly obytnou i obrannou funkci, na Kapitánově věži je umístěna pamětní deska básníka Tina Ujevice, který se zde narodil.
Třílodní kostel Zvěstování P. Marie byl postaven v novorománském slohu roku 1913, zvonici zdobí dva zbývající zvony z 18.století.
Cestovní ruch
Cestovní ruch nehraje ve městě základní roli, obyvatelé se více věnují pěstování hroznů, jahod a ovoce a řemeslům. O to víc se zde zachoval kolorit chorvatského venkova, najdeme zde klid a pohodu, zeměpisná poloha, přírodní krásy, klima, kulturní a historické dědictví městu dává punc klenotu dalmatské vnitrozemí. Vrgorac je východiskem na horské tury, třeba na Matokita (1063 m) či asi 14 km vzdálený Veliki Šibenik (1314 m). Kraj také nabízí různé krasové útvary, jako jsou závrty a jeskyně, výhledová místa i soutěsky, je to také oáza středomořské květeny.
Město má ale dobrou infrastrukturu, najdeme zde velmi dobré možnosti ubytování, například hotel Prvan, různé restaurace, hostince, mnoho taveren a další stravovací zařízení. Ochutnat můžete zdejší vynikajících krajová jídla, kvalitní červená i bílá vína. Jako suvenýry se zde nabízejí řemeslné výrobky třeba z kůže. K procházkám se doporučuje promenáda a parky.
Oslava Dne města se koná na svátek sv. Petra 29. června, k 15. srpnu na svátek Nanebevzetí P. Marie je oslava ve Velké Prologu a 8. září na Narození P. Marie v Zavojane, jinak se každou sobotu v městě koná trh.
