Jedním z míst, která zůstanou navždy v srdci všech návštěvníků, je městečko Komiža. Snoubí se tu krása moře a mořských zátok, divoké přírody, architektonických památek a samozřejmě perfektních služeb cestovního ruchu.
Poloha a doprava
Komiža leží na západním okraji ostrova Vis v hluboké zátoce. Od zbytku ostrova odděluje město pohoří Hum s nejvyšším vrcholem 587 m, který klesá strmě k břehům zálivu. Nejčastější způsob dopravy jsou trajekty ze Splitu (60 km) a Hvaru, který je vzdálen jen asi 33 kilometrů severovýchodně. Ovšem většina lodí zajíždí do přístavu Vis, odkud je pak možno se dostat do Komiže například veřejnou dopravou, taxíky a podobně. Z Visu to je do Komiže 11 kilometrů.
Historie
Protože okolí města nemá dostatek zemědělské půdy, bylo nutno se orientovat směrem k moři a k rybaření, ale také k vinařství, jmenujme známé odrůdy vugava a plavac mali. Odloučenost je jednou z příčin, že se zde zachoval tzv. čokavský dialekt, poddruh chorvatštiny. Město mívalo až 5 tisíc obyvatel, dnes jich zde žije asi 1700. Život zde nebyl lehký, proto mnoho obyvatel odešlo do Ameriky, navíc mnoho zla napáchala druhá světová válka a poválečná vojenská izolace ostrova. Teprve po odchodu armády z ostrova v roce 1992 se ostrov otevřel světu a cestovnímu ruchu.
Předpokládá se, že se zde usadili již Řekové a Římané. První zmínka o městě je z roku 1145. Rozvoj města nastal v době benátské nadvlády, zejména se dařilo rybolovu, stavěly se kostely a hrady. V letech 1815 až 1918 město podléhalo Rakousku a to byly skutečně zlaté časy rozvoje cestovního ruchu i průmyslu, přístav získal velký vlnolamem a vznikly pláže, bylo zde sedm továren na zpracování ryb.
Po roce 1918 nastal propad, odchod obyvatelstva, po 2. sv. válce se zde usadili vojáci a Komiža přišla i o přímé trajektové spojení se Splitem.
Památky
Výčet všech památek je velmi dlouhý od Římanů po dnešek, proto jen krátce. Martvilo je jediným helénistickým (starověkým řeckým) hřbitovem v Chorvatsku. Dochovaly se zde i zbytky římských veřejných lázní. Hlavním kostelem je Panna Marie Sedmibolestné (1759), městský, kdysi benátský hrad na nábřeží (1592), farní kostel sv. Mikuláše (Muster, založený roku 1177) se zbytky benediktinského kláštera. Z dalších církevních památek jmenuje kostel sv. Blažeje (16. St.), sv. Michala (12. st.) či sv. Rocha ze 16. stol. postaveného na starší pevnosti. Na nejvyšším místě ostrova stojí pak kostel sv. Ducha z 15. století.
Samostatnou kapitolou tu jsou pevnosti a vojenské objekty, třeba pevnost Manjarema, Zonkotova věž, bašta a bastion u S. Mikuláše, celkem šlo na ostrově asi o tři desítky opevněných kostelů. Z novějších objektů to je podmořský tunel „Humr“ asi 10 m široký a 100 m dlouhý, kasárna Samogor, americké letiště z roku 1944 či dělostřelecké baterie Barjoška.
Další zajímavosti
Když pomineme krásu okolích hor, tak jedničkou po stránce přírodní bude bezesporu Modrá jeskyně na ostrově Biševo či Titova jeskyně nad Podspiljou. Zdejší komižanský rybářský člun (Gajeta) Falkuša reprezentoval Chorvatsko na Světové výstavě EXPO 1998 v Portugalsku. V roce 2009 se zde natáčel celovečerní film „Věřím v anděly“ v režii Nikše Svilicice. Město je rájem pro potápění, nachází se tu třeba množství vraků lodí i letadel.
Kultura
Pro návštěvníky jsou zde otevřeny galerie Boris Mardešić, Duro Tiljak, Rybářské muzeum.
Majáky
Pro nás suchozemce mají majáky magické kouzlo, zde v okolí si proto jistě nenecháme ujít kamenný majáky Palagruža z roku 1873, ale jsou zde i jiné po pobřeží ostrova.
Pláže
Moře jde zde pro většinu návštěvníků největším magnetem, okolí města nabízí mnoho různých pláží, většinou oblázkových v různých zátokách. Pláž Malý Kupinovac si údajně oblíbila herečka Greta Garbo, pláž Templuž si vyhradili nudisté, pláž Žukamice na severní straně ostrova je jednou z nejkrásnějších a oblíbili si ji jachtaři. Pláž Barjoška je vhodná pro rodinnou den, protože nabízí stín borovic. Pláž Perna nedaleko centra města je obdobně vhodná pro rodiny s dětmi. Pláž Knežicu najdeme v zátoce pod hradem Manjarema. Pláž Bílé stíny je pěkná intimní atmosférou, zajímavým mořským dnem a čistou vodu. Výčet ale není konečný, takže připomeňme již jen veřejnou městskou pláž Gusaricu pod stejnojmenným kostelem.
Cestovní ruch
Komiža možná nenabízí takové možnosti jako velká přímořská centra a města, přesto ta najdeme pěkné ubytování, zejména v apartmánech. Konají se tu také významné kulturní akce, jako například hudebně-scénický festival Komižské kulturní léto, ale také Mezinárodní baletní škola se závěrečným galakoncertem. Zdejší průmysl již zanikl, ale z bývalé továrny Neptun by se mělo časem stát významné středisko pro rekreační aktivity a společně s rybářským přístavem by se tak mělo napomoci k většímu přílivu návštěvníků. Na druhou stranu, kdo touží víc po klidu, měl by si město užít, než se sliby naplní a nebude zde k hnutí.
