Chorvatské město Kaštela je velice zvláštní, protože to je několik měst dohromady, odborně se tomu říká konurbace. Město leží ve střední Dalmácii severovýchodně od Splitu, východně od Solinu a západně od Trogiru.
Od Splitu ho odděluje po pevnině právě jmenované město Solin, ale po moři Split záliv Jaderského moře. Jinak je Kaštela součástí Splitsko-dalmatské župy a působí jako jeden celek s více jak 34 tisíci obyvateli, jednotlivá města však mají od 2,5 až 6,5 tisíc obyvatel.
Historie
Město, hovoříme-li o celku, mělo vždy velmi vhodné podmínky k životu, příznivé klima a bohatství vodních zdrojů, proto se tu lidé usazovali již od doby kamenné, jejich byly nalezeny v Mujinojské jeskyni, která leží v průsmyku mezi Planem, vsí v sousedství Kaštelu, a vsí Labin.Další neolitické nálezy jsou nejpočetnější v Resniku (jihozápadní část Kaštelu Štafilić), je asi před 5 tisíci lety. V minulosti zde vznikly i opevněné opěrné body, ale ty již zanikly.V průběhu dob zde žili Illyriové, Dalmati, na konci 4. st. před n. l. Řekové, kteří tu měli obchodní kolonii Tragurium (Trogir). Římane měli hlavní základnu v Solině (Salona) založenou roku 76 př.n.l. V západní části Kaštelů, opět u Resniku, římský císař Claudius postavil vesnici Sicum pro své veterány z VII. a IX. legie.
Po pádu Západořímské říše v roce 476 n.l. oblast spadla pod Byzancii, ale v 7. století sem mířily avarsko-slovanské útoky, v opuštěných římských měst se usadili Chorvaté. Nejstarší listina má datum 4. března 852, které dnes Kaštela slaví jako Den města.
Tato oblast nebyl ave středověku klidná, ničily ji místní války třeba mezi Solinem a Splitem, nájezdy Mongolů, Uhrů, Benátek a Janova, až oblast získaly v roce 142 Benátky, nastalo období klidu. Ten skončil když z Bosny sem začali nájezdy Turků, proti kterým se začaly stavět pevnosti, první roku 1476 a následovaly další dvě desítky, včetně těch, které dnes tvoří základní města Kaštelu, tedy Štafilić, Nový Kaštel, Starý Kaštel, Luksic, Kambelovac, Gomilica a Sućurac.
Cesta k modernímu městu
Během 19. století se město Kaštela začalo modernizovat, na startu ale stála škola (1819) a pak železnice a vybudování přístavu, která spojovaly oblast s Rakousko-Uherskem a s Evropou. Cestovní ruch zde propukl teprve na počátku 20. století, kdy začaly otevírat první hotely, konkrétně v roce 1909 hotel Dr. Šoulavý v Kaštelu Luksic, který je uzavřený. Po 1. sv. válce se v Kaštelech otevřely první průmyslové provozy, zejména cementárna.
V roce 1941 byla Dalmácie byla připojena k Itálii, hranice s Nezávislým chorvatským státem procházela přímo dnešními Kaštely, mezi Gomilicou a Suračem. Nová Jugoslávie v roce 1945 představila socialismus v tom, že zanedbávala zemědělství a dala přednost industrializace, zde šlo o výrobu plastů (Jugovinil, později Adriavinil), kovo a dřevo kombináty aj. Zdejší tovární objekty sem přitáhly množství nových obyvatel, jednotlivé části se rozrůstaly, až se spojily v jeden kompaktní celek. Statut města Kaštela doslaly v roce 1986.
Kaštela dnes
Centrum správy města je v Kaštelu Sućurac, soudní správu se nachází v Kaštelu Luksic. Ekonomika města je zaměřena historicky na zemědělství a rybolov. Nejznámější plodinou v okolí města je vinná réva a třešně a od druhé poloviny 20. st. hlávkový salát a rajčata. Velké podniky byly uzavřeny, takže obyvatelé často dojíždějí do Splitu za prací, ale zde vzniklo několik nových malých soukromých podniků, zahraničních obchodních center a rozšířil se přístavu. To vede k nárůstu obyvatel, ročně skoro tisícovka.
Cestovní ruch
Hlavním cílem správy města je návrat cestovního ruchu do Kaštelů. Brzdí to však nelegální výstavba, nedostatek infrastruktury, nedostatek hotelových kapacit atd . K propagaci Kaštelů přispívá zejména to, že sem vedou často cesty turistů z nedalekého Splitu. Zde mohou najít klid, zajímavé památky a výhledy přes Kaštelský záliv nejen na Split, ale i protější ostrov Čiovo s dalším rekreačními místy na pobřeží. K ubytování je vám k dispozici množství soukromých apartmánů za výhodné ceny. Na území Kaštelů leží Letiště Split.
Hlavní vycházková trasa s kavárničkami, restauracemi apod. vede v Kaštele podél pobřeží, ale jako výlety se tu nabízí cesta i dále do vnitrozemí. Jsou to například již zmíněná osada Bijači, ale také Rudine, nejvýznamnějším turistickým cílem je však Kozjak.
Kozjak
Kozjak je horský vápencový hřbet severně od města Kaštela. Jeho jižní svahy jsou vůči pobřeží velmi strmé a plné soutěsek, severní skalnaté svahy postupně klesají do plošiny vnitrozemí. Kozjak je v Chorvatsku nejznámějším horolezeckým terénem. Hlavním vrcholem v oblasti Kaštelů je Malý Kozjak (779 m) s kaplí sv. Lukáše ze 14. století. Východně od tohoto vrcholu je pak další kaple sv. Jury již nad Solinem a západně kaple sv. Ivana a Památník padlých chorvatských obránců zv. Malačka (477 m).
