Koprivnica je chorvatské město se skoro 25 tisíci obyvateli, s připojenými osadami, kterých je osm, to je ale 31 tisíc – největší z nich je Starigrad se skoro 3 tisíci obyvateli.
Město leží na stejnojmenné řece, ostatně podle ní bylo také pojmenováno. Je to odsud 50 km do Varaždinu a 85 km do Záhřebu.
Trocha historie
Kopřivnice byla založena v polovině 13. století, první zpráva je z roku 1272. Byla zde tvrz (pevnost) a také františkáni tu postavili klášter s kostelem P. Marie. Následné 14. století přineslo velký rozvoj a stalo se královským městem. V 16. století se Kopřivnice zapojuje do systému opevnění proti Turkům a jako pevnost se modernizuje. V 17. století se Kopřivnice znovu lépe opevňuje a chrání zbytek Chorvatského království. Daří se zde i řemeslům, zejména kováři a zámečníci, klenotníci a obuvníci s řezníky.
Následující 18. století znamená barokní přestavbu města a pevnosti. Ta byla však roku 1765 zrušena na pokyn Marie Terezie a z Koprivnice se tak opět stalo klidné, obchodující město.
O průmyslu
V roce 1870 se Kopřivnice napojila na železnici, což přineslo další možnosti rozvoje, zejména ve společenském a kulturním životě (divadlo, knihovna). Po roce 1900 se zde začaly stavět průmyslové provozy, největším byl chemický podnik Danica.
Od roku 1862 se začalo s odstraňováním městských hradeb, které se nikdy úplně nedokončily. V roce 1863 začala vnikat městský park v prostoru části bývalých příkopů kolem pevnosti. Část hradeb se zbořila, aby uvolnila místo výše zmíněné železnici. Ta dostala v roce 1906 odbočku do Virovitici a roku 1937 do Varaždina.
Z podniků ve městě můžeme jmenovat pivovar, bavlnářství, strojnictví, jatka, solnice, výroba cihel a dlaždic, těžba a bankovnictví.
Nová doba
Od poloviny 20. století začal hrát ve městě prim podnik Podravka, ale v té době byly založeny další velké průmyslové podniky s množstvím zaměstnanců, především papírny Bilokalnik a Hartman, farmaceutický Belupo, Carlsberg, dřevo, kůže, strojírenství a výroba stavebních materiálů. Vznikaly i mnohé finančními institucemi, Podravská banka, to je základ současného ekonomického vývoje Kopřivnice. Městské muzeum bylo otevřeno roku 1951, ovšem první muzejní expozice byla již 1856.
Bohaté kulturní dědictví a silná ekonomika umožnily rozvoj cestovního ruchu. Z mnoha sportovních aktivit ve městě vynikají zejména házená, fotbal, karting a jezdecké soutěže.
Památky
Centrum města se rozkládá na území bývalé pevnosti. Ta byla čtvercová s nárožními baštami, dochovaly se zbytky dvou ravelinů a jedna bašta. Centrální část pevnosti nahradil veliký park s pavilonem uprostřed.
V polovině 17. století byl postaven katolický kostel sv. Nicholas, ale je v podobě z 19. století. Na sousední barokní faře se dochoval renesanční náhrobek. Pravoslavný kostel sv. Trojice je z roku 1794. Františkánský klášter s kostelem sv. A. Papuánského byl dokončen roku 1685. Pak tu je ještě salvátorská kaple (1745) a v částí Močile barokní kostel Nanebevzetí P. Marie.
Z pevnostních budov se dochovala Zbrojnice a Stará radnice, ve které je výše zmíněné muzeum. Několik staveb v centru má zajímavou dřevěnou konstrukci.
Město se ve velké části skládá z budov z 19. století, kdy bal hlavním architektem Gjuro Carneluttin. Mezi domy vyniká vila Malančec s dochovanými historizujícími interiéry a Ozegovic s cihlovou fasádou. V centru je i zachovalá synagoga (1876).
V již zmíněném Starigradu stojí středověká tvrz Kamengrad ze 14. a 15. století.
Pohoda v Koprivnici
Koprivnice nabízí mnoho možností, jak trávit volný čas, zejména se nabízí břehy nedaleké řeky Drávy a „Podravska Riviera“. Jde tu o rybaření na Drávě a jezerech Šoderica, Ostruhy, Vidak a další poblíž Kopřivnice, konají se tu i soutěže s ochutnávkou rybářských specialit. Známé jsou zdejší lovecké oblasti. Mnoho restaurací ve městě a okolí nabízí vynikající podravské tradiční pokrmy (prge, což je sušený a uzený sýr, aspiku je houbová polévka s pohankovou kaší, dušené Goriški atd.).
Tradiční kulturní akcí jsou „Naivní Podravski motivy“ jako výstava naivního umění pod širým nebem, ale také podávání speciálních pokrmů z kopřiv, přehlídka folklóru a koncerty slavných umělců a skupin. Pak ještě můžeme jmenovat Koprivnické léto a Renesanční festival s příchodem krále Ludvíka z Anjou a literární festival Galovićeva Fall.
