Město Đakovo se svými 30 tisíci obyvateli leží ve východním Chorvatsku v Osijek-baranjské župě. Město má dobré spojení, prochází jím železniční trať z Ploče do Beli Manastir a dál do Budapešti.
Na západní straně města vede i dálnice A5 (Slavonika), městem procházela i důležitá silnice E73 (Medkovič – Sarajevo – Đakovo – Odijek – Budapešť), ale má kolem vedený obchvat.
Historie
Podle vykopávek se zde žije nepřetržitě od neolitu, za Říma zde stála osada Certissa a pobýval tu roku 277 i římský císař Marcus Aurelius Probus. Đakovo se připomíná v 1. polovině 13. století, kdy se stal majitelem bosenský biskup Ponsi a od té doby je město Đakovo sídlem diecése. Z roku 1355 jsou zprávy o gotické katedrále a biskupském opevněném paláci, který se v několika zdech dochoval dodnes.
Turci obsadili město v roce 1536, změnili jeho jméno na Jakob a byli tu 150 let. Osmani zbořili kostely a postavili mešity, nejvýznamněji byla mešita Ibrahima Pasha. Turci byli vyhnáni za Sávu v roce 1687 a titulární biskup bosenský mnich Mikuláš Ogramić se sem vrátil v roce 1692. Začal s výstavbou města, město rostlo i počtem obyvatel. Postavila se opět katedrála, ovšem menší, a také nový palác.
Rozvoj města v 19. století
Na konci 19. století biskupem Josip Juraj Strossmayer (4. února 1815 Osijek, Slavonsko – 8. května 1905, Đakovo) zahájil v roce 1866 a roku 1882 dokončil novou katedrálu sv. Petra v novorománském a novogotickém slohu. Jde o nejmonumentálnější sakrální stavbu ve Slavonii, papež Jan XXIII. o ní řekl, že je to nejkrásnější kostel mezi Benátkami a Cařihradem. Stavbou byla provedena z červených cihel a je stejně krásná zvenku i zevnitř, kde návštěvníka upoutají zejména nádherné vitráže a oltář.
Biskup J. J. Strossmayer byl chorvatský teolog, spisovatel, národopisec, vlastenecký pracovník a politik. V letech 1849 až 1905 působil jako biskup bosensko-srijemský v Đakově. Byl také významným mecenášem umění. Osobně měl také hluboké vazby na Čechy a v Praze je po něm pojmenováno jedno náměstí v Holešovicích.
Průmysl
Djakovo bylo do 19. století pouhou vsí s různými řemeslníky a cechy, první průmysl sem přišel v polovině 19. století, a to mlýn a cihelny. Svými velkými trhy bylo město známé po celé Slavonii.
Památky
Ve městě se dochovaly hradby ze 14. století, ale také bývalá turecká mešita z 16. století. Vedle zmíněné katedrály sv. Petra stojí barokní Biskupský palác s Diecézním muzeem. Na severní straně je areál uzavřen budovou teologického semináře. Na náměstí pak můžeme vidět i paláce kanovníků a kapitulní dům.
Za pozornost stojí kostel Všech svatých, bývalá mešita s kopulí z 16. století, dnešní podoba je z 19. století. Klášter sv. Kříže je z počátku 19. století.
Kultura
Pořadatelem většiny kulturních akcí je Kulturní centrum, nabízí se zde kino, divadlo, umělecké výstavy a programy pro místní školy.
Ve městě se pořádají různé kulturní akce jako Strossmayerovy dny, Đakovačské výšivky, Svatojánské ohně a Đakovačské bušari (masopust).
Ve staré části města je muzeum, které má několik expozic, a to archeologickou, kulturní, historickou, etnografickou, numismatickou a uměleckou. Je zde také pamětní muzeum biskupa J. J. Strossmayera.
Zajímavost
Místní hřebčinec, který sem byl přeložen v roce 1806, je znám chovem lipicánů, je to v tomto směru jediné místo ve Slavonii. Četné představování đakovských lipicánů v zahraničí šíří jejich dobrou pověst, a i to přispívá k tomu, že Đakovo i Đakovština (okolí Đakova) a přímo Státní hřebčín lipicánů se stává stále víc oblíbeným cílem nejen milovníků koní ze země i ciziny.
Pro procházku a ke sportování v klidu se nejlépe hodí Strossmayerův park, jezero a přehrada Jošava. Potoky a jezera jsou rájem rybářů.